lékárna

Nyní máme zavřeno



Pylová sezóna začíná. Jak si poradit s alergií?

22.03.2019 www.lekarnickekapky.cz / Poradna

Alergie na pyly je jedna z nejčastěji vyskytujících se alergií. Do pěti let věku je výskyt nejnižší, poté se prudce zvyšuje, maxima dosahuje v období dospívání a dospělosti. Projevuje se svěděním v nose, kýcháním, tekoucí rýmou i ucpaným nosem. U některých alergiků převažují oční příznaky – svědění, pálení, slzení, zarudnutí a otok. Může se objevit i svědění v krku, suchý a dráždivý kašel, někdy až vývoj do astmatu, kožní a zažívací potíže. Celkově jde o projevy, které snižují kvalitu života pacienta - schopnost soustředění, pracovní výkonnost, uplatnění ve společnosti atp.

U osob alergických na pyly se diagnóza prokazuje mimo jiné kožními testy nebo vyšetřením krve, kdy se zjišťuje existence specifických protilátek k jednotlivým pylovým alergenům. Nejvíce pylů se vyskytuje ve vzduchu za suchého a větrného počasí, nejméně po delším dešti.

Méně se ví, že po prudké bouřce mohou mít pacienti obtíže naopak větší. Pylová sezóna začíná na jaře a končí na podzim. V našich klimatických podmínkách se v posledních letech stále prodlužuje.

Jarní alergie začínají v únoru a jsou pro ně typické pyly stromů – lísky, olše a hlavního alergenu břízy. Méně významný je topol, jasan, cypřiš, platan a jehličnany jako smrk, borovice a jedle, které kvetou pouze jednou za několik let.

V létě se nejvíce vyskytují alergie na kvetoucí trávy, mezi které patří bojínek, jílek, lipnice, tomka, srha, kostřava, jitrocel, šťovík, a také na obilí. V létě též ve vzduchu vrcholí výskyt velkého množství spor venkovních plísní.

Od září trápí alergiky plevele – pelyněk, ambrosie, kopřiva, drnavec, merlík a lebeda. A stejně jako v létě mohou i na podzim alergiky trápit spory venkovních plísní.

Režimová opatření

Mezi režimová opatření patří časté omývání obličeje i vlasů, nošení slunečních brýlí, větrání brzy ráno, eventuálně pylové sítě do oken a domácí čističky vzduchu. Alergici s reakcí na pyly by neměli sekat trávu, sbírat a ani sušit léčivé byliny. V době nejvyššího výskytu by měli omezit pobyt venku.

Léky

Nejčastěji užívanou skupinou léčiv jsou tzv. antihistaminika. Existují dvě generace antihistaminik a většina alergických pacientů je pravidelně užívá po celou dobu pylové sezóny.

Jsou k dispozici ve formě tablet, roztoků či sirupů.

Typickým zástupcem první generace je dimetinden (přípravek Fenistil). Jako nežádoucí reakce na jeho používání se objevuje ospalost (tohoto efektu se ale využívá u dětí na noc).

Druhou generaci tvoří loratadin a cetirizin, případně jejich isomery (například přípravky Claritine, Alerid, Analergin, Zodac, Zyrtec, Analergin Neo, Xyzal). Ve srovnání s první generací by se ospalost po aplikaci těchto léčiv vyskytovat neměla, ale vždy je třeba zohlednit individuální vnímavost. Výhodou je, že se užívají pouze 1x denně a mají i protizánětlivý účinek.

Výše uvedená léčiva jsou dostupná i bez lékařského předpisu v balení po 7, 10, 14, 20 i 30 tabletách (vždy záleží na konkrétním léčivém přípravku). Větší balení, většinou 50 tablet a výše, jsou v případě předepsání na lékařský předpis částečně hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

Existují i lokální antihistaminika, která se aplikují na sliznici očí nebo nosu a jejich benefitem je, že účinek nastupuje do několika minut (Allergodil, Livostin). Pokud se u pacienta vyskytuje kromě běžných příznaků i ucpaný nos, lze doporučit lokální kombinovaný přípravek, o jehož výběru se poraďte ve vaší lékárně, stejně jako pokud potřebujete pomoci při alergií způsobeném překrvení oční sliznice. Léčiva tohoto typu by se neměla aplikovat déle než 2 týdny.

Léčba alergické rýmy se dá s výhodou doplnit o pravidelnou celosezónní aplikaci nosních kortikoidů, které působí dlouhodobě protizánětlivě. I užívání volně prodejného lokálního kortikosteroidu je vhodné konzultovat s praktickým lékařem nebo alergologem.

Specifická imunoterapie

Tento postup se volí většinou brzy po vzniku alergických potíží, kdy je efekt léčby nejvyšší. Principem tohoto postupu je vpravování alergenů (na které je pacient přecitlivělý) do organismu alergika v pravidelných časových intervalech a to ve formě podkožní injekce, tablet nebo kapek aplikovaných pod jazyk.

Specifická imunoterapie je určena pouze do rukou alergologa. Pokud je přesně určen příčinný alergen, bývá velmi účinná. První příznivé účinky mohou pacienti pozorovat již po 6-12 měsících léčby, kompletní léčba trvá minimálně 3 roky, většinou však 5 a více let.