Imunita – jak si ji můžeme posílit

2.03.2020 ML / Poradna

Tak jako každý rok si i letos procházíme obdobím zvýšeného výskytu hlavně respiračních infekcí. Lidé jsou ve většině případů ohroženi viry, u oslabených jedinců může nasednout i bakteriální infekce. Pokud je napaden zdravý jedinec, měl by 2-3 dny vyčkat a nechat své tělo bojovat s patogenem.  Stačí omezit tělesnou aktivitu, odpočívat, zvýšit příjem tekutin, případně vitamínů a minerálů. Jedině v případě, kdy se objeví vysilující kašel, vysoké horečky či zhoršené dýchání, je žádoucí zasáhnout okamžitě.

CO JE TO IMUNITA

Obecně je imunita schopnost jedince/organismu bránit se cizorodým látkám, které se snaží proniknout do našeho organismu anebo jsou v organismu již přítomny. Tyto cizorodé látky nazýváme antigeny a v praxi se jedná nejčastěji o viry, bakterie a houby. Naše imunita je schopna vyvolat reakci na tyto patogeny, tzv. imunitní odpověď.

DĚLENÍ IMUNITY

Imunitu můžeme rozdělit na několik druhů podle různých kritérií. První dělení je podle specifičnosti na imunitu vrozenou a získanou. S vrozenou imunitou (nespecifická) se již rodíme, dítěti ho předá matka. Jedná se o první obranný mechanismus našeho organismu. Do nespecifické imunity můžeme zařadit i mechanické bariéry našeho organismu, jakou je kůže nebo sliznice. Tento typ imunity nemá imunologickou paměť, což znamená, že se opakuje vždy stejně.
Naproti tomu imunita získaná (specifická) se formuje během našich životů. Specificky jsou rozpoznány dané cizorodé látky (tzv. antigeny), které jsou schopny vyvolat imunitní reakci. Tyto cizorodé látky jsou rozpoznávány pomocí určitých typů bílých krvinek (tzv. lymfocyty).

Naši obranyschopnost můžeme dělit i podle typu obrany na imunitu látkovou a buněčnou. Základním kamenem látkové imunity jsou specifické bílkoviny zvané imunoglobuliny. Produkují je některé bílé krvinky a jsou schopny specificky se navázat na antigen, následně vyvolají zneškodnění cizorodé látky. Další proteiny, které jsou součástí látkové imunity, se nazývají interferony. Ty se účastní hlavně obrany proti virům, případně jsou využívány k léčbě některých autoimunitních onemocnění.
Naproti tomu buněčná imunita je téměř výhradně zastoupena bílými krvinkami. Jeden z typů bílých krvinek (T – lymfocyty) je pak schopen ničit pomocí speciálních mechanismů i parazity operující uvnitř našich buněk.

JAK SI MŮŽEME SAMI POSÍLIT IMUNITU A NEZVÝŠIT RIZIKO NÁKAZY

• Základním doporučením je dostatečná hygiena, především mytí rukou. Je dokázáno, že jejich pravidelným mytím se snižuje riziko přenosu infekce.
• Nosme si své psací potřeby s sebou, občas je dobré je otřít hygienickým ubrouskem, snížíme tím riziko přenosu infekce.
• Dodržujme pravidla zdravé stravy a během zimních měsíců zvyšme příjem vitamínů a minerálů.
• Všude dobře, doma nejlépe. Tato zlatá osvědčená rada se osvědčí hlavně během chřipkových epidemií.
• Měli bychom také dostatečně spát a zbytečně nepracovat do noci. Pokud budeme dodržovat 8 hodin spánku, budeme se lépe chránit proti případné infekci. Odpočatý organismus bojuje lépe a efektivněji.
• Super způsobem podpory naší imunity je i otužování organismu. Je dobré si občas pustit místo teplé vody vodu studenou a případně navštívit saunu v blízkosti. Opět si organismus připravíme na boj s patogeny.

JAKÉ PŘÍPRAVKY NA PODPORU NAŠÍ IMUNITY NAJDEME V LÉKÁRNÁCH

1) Systémová enzymoterapie – jedná se v podstatě o směs enzymů (bílkovin ovlivňující procesy v organismu), které by měly vykazovat účinky protizánětlivé, proti otokům, dále pak rozpouštějí krevní sraženiny. V neposlední řadě by měly vykazovat imunomodulační efekt a působit proti bolesti při dlouhodobějším užívání. Bohužel neexistují objektivní studie, které by tyto účinky podporovaly či vyvracely.

2) Probiotika – živé kultury, které ovlivňují především naši střevní mikroflóru. Vyhledáváme především tyto kmeny: Lactobacillus rhamnosus GG a Lactobacillus reuteri Protectis. Naše střevní mikroflóra pro náš organismus syntetizuje některé vitamíny skupiny K a B, snižuje hladinu cholesterolu, ovlivňuje vstřebávání živin a vápníku, má vliv na trávení a pohyb střev.

3) Přípravky z propolisu – propolis je včelí produkt, u kterého nejsme schopni přesně definovat jeho složení. Včely si s upraveným propolisem nejčastěji opravují svůj úl. Skládá se nejčastěji z éterických olejů, vosků a pryskyřic. Propolis by měl urychlovat léčení a zrychlit reparační procesy v organismu. Účinkuje protizánětlivě a je vhodný na léčbu aft a zánětů v dutině ústní.

4) Nukleotidy – jedná se o základní stavební kameny DNA a RNA, proto se účastní všech opravných a regeneračních procesů v jádru buňky. Doplňky stravy na českém trhu obsahují kromě nukleotidů i vitamíny a minerály, často vitamín C, u kterého je dokázáno zdravotní tvrzení, že je vhodný ke snížení míry únavy a vyčerpání a přispívá k normální funkci imunitního systému.

5) Bakteriální imunomodulátory – stimulují jak nespecifickou, tak specifickou imunitu. V řádech dnů se projeví zvýšenou tvorbu enzymů, slin, hlenů. Dochází tedy ke snížení propustnosti naší mechanické bariéry (první obranné linie). Později se začínají tvořit i protilátky, nám dobře známé imunoglobuliny. Léčivé přípravky zmíněny výše se nasazují až po konzultaci s lékařem, který zváží rizika a benefity imunoterapie.

6) Rostlinné imunomodulátory
Třapatka nachová (Echinacea purpurea) – rostlina známá již od pradávna a rozšířená mezi indiánskými kulturami. Echinacea umí zkrátit dobu trvání nachlazení a chřipky, utlumí bolesti v krku, kašel a horečku.
Česnek kuchyňský (Allium sativum) – česnek má blahodárné účinky na naší imunitu, dále snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak, zlepšuje trávení. Naši předci ho používali jako přírodní antibiotikum a již staří Římané ho používali jako afrodiziakum.
Dále se používá aloe vera, ženšen, čajovník, případně černý bez.

7) Imunoglukany  – nejčastěji zastoupenou skupinou jsou beta-glukany, které se nacházejí ve stěně hub (např. hlíva ústřičná). Jedná se o složité cukry, u kterých byl prokázán imunomodulační účinek. Dále vykazují antioxidační účinky, snižují krevní cukr a cholesterol.

ZÁVĚR

Každý potenciální pacient by měl v sezonách zvýšeného rizika infekce (říjen až konec prosince a březen až květen) dodržovat některá opatření na snížení tohoto rizika. Zdravá strava, zdravý životní styl, přiměřený pohyb a částečné otužování by měly být jakýmsi základem, od kterého se člověk může odpíchnout. Často je vhodné přidat i některé doplňky stravy volně dostupné v lékárnách, s výběrem vám určitě rád pomůže lékárník nebo farmaceutická asistentka. Léčivé přípravky a cílená imunoterapie patří pouze a jen do rukou lékaře.