Aktivní sport a zdravé klouby. Jak to jde dohromady?

16.05.2017 OB / Poradna

Marná sláva, věk nezastavíme. A přesto, že řadu čtyřicátníků, o těch starších nemluvě, může zdraví občas potrápit, jejich chuť a vůle zůstat aktivní nepolevuje. Podle statistiky z roku 2014 Češi nejraději jezdí na kole, běhají, plavou a lyžují. Čtvrté místo v oblíbenosti obsadil fotbal, páté turistika.

Podívejme se na současnou populaci očima lékařů a zjistíme, že mezi nejrozšířenější choroby naší civilizace patří kloubní onemocnění. Jde to vůbec dohromady?

Sport prospívá, ale…

Mluvíme-li o zdravém životním stylu, prodlužování aktivního věku a udržení fyzické i psychické kondice, vždycky se dostaneme ke sportu. Je bez debat, že přiměřený pohyb prospívá srdci, podporuje metabolismus, zpevňuje svalstvo a zvyšuje pocit vnitřního štěstí. Pokud je provozován rozumně a s ohledem na zdravotní stav sportovce.

Jakýkoli pohyb totiž samozřejmě zatěžuje klouby. Nejvíce takzvané váhonosné – tedy kolena, kotníky, kyčle. „Klouby jsou determinovány k pohybu a pravidelný pohyb je podmínkou komplexního zdraví kloubu,“ píše Karel Pavelka v Doporučení České revmatologické společnosti pro léčbu osteoartrózy kolenních, kyčelních a ručních kloubů. Podle něj platí pro zatěžování kloubů podobná pravidla jako třeba pro srdce. Nulová aktivita, stejně jako přetěžování, aparátu nesvědčí.

Plavání je ke kloubům nejšetrnější. Tělo při něm využívá velké svalové skupiny a klouby přitom odlehčuje.

Chůze a čím dál populárnější nordic walking zatěžují klouby velmi přirozeně, skvěle rozvíjí svalstvo i kardiovaskulární systém. Je dobré využívat k nim lesní cesty a „měkký“ terén.

Běh může kloubům pomáhat v případě, že je prováděn správně, s rozumem a běžec netrpí nadváhou. Opět platí, že je potřeba zvolit vhodný povrch i obutí.

Posilování je pro klouby, pokud není odborně vedeno, značným rizikem. Čím těžší závaží, tím větší zatížení kloubního aparátu.

Volejbal, basketbal, tenis a další míčové hry představují riziko nejen pro klouby kolen a kotníků, ale také ramen, loktů, zápěstí i prstů.

Co když to začíná bolet

Potíže s pohybem samozřejmě nelze svádět jen na neúměrné sportování. Mohou se objevit v důsledku úrazů nebo vrozených vad. Zaměřme se ale na to, co ovlivnit lze.

Bolestmi kloubů trpí 12 procent populace. Nejčastěji přicházejí kolem 50. roku věku, ale výjimkou nejsou ani 12letí pacienti. Osteoartróza ohlašuje opotřebování kloubu, přesněji poruchu obnovy kloubní chrupavky. Trpí i okolní měkké tkáně a kosti.

Ztráta pružnosti kloubní chrupavky a pojivových tkání se projevuje bolestí při pohybu a po větší námaze, později také v klidu a během spánku. Kloub bývá ztuhlý, může otékat, reagovat na chlad a omezovat hybnost.

Osteoartrózu sice zcela vyléčit nelze, průběh však můžeme zpomalit nebo zastavit její další vývoj. Důležité je vyvarovat se nadváhy, věnovat pozornost pitnému režimu i vyvážené stravě. A snížit zátěž kloubů. Pohyb ale nezatracujte – revmatologové radí plavat, jezdit na kole nebo cvičit na rotopedu.

Kolagen, glukosamin a ti další

Kloubní kondici lze zlepšit také vybranými doplňky stravy. Většina z nich obsahuje kombinaci vysoce účinných kvalitních složek a poskytnout tak rychlé a efektivní výsledky.

• Kolagen, který je přirozenou součástí našeho těla, dodává kloubům, šlachám a vazům pružnost a pohyblivost. Tvoří dokonce 40 procent zdravé chrupavky.
• Glukosamin je další tělu vlastní látka obsažená v kloubech a vazivech. Jeho úkolem je vázat vodu a přispívat k elasticitě. Pomáhá zároveň od bolestí kloubů, posiluje je a zlepšuje hojení výronů.
• Chondroitin působí podobně jako glukosamin. Je zastoupen ve strukturách mezibuněčné hmoty a přispívá k vyrovnávání otřesů, zabraňuje degradaci chrupavky, má protizánětlivý efekt.

Připravte se na chladnější část roku tak, abyste ji mohli prožít aktivně a bez bolestí. O všem, co souvisí se zdravým pohybem, se můžete poradit v naší lékárně.